LT – Kontroly těsnosti

Obecně

Zkoušky těsnosti se používají všude tam, kde je za provozních podmínek na vnějším a vnitřním povrchu rozdílný tlak plynu, resp. kapaliny. Jedná se tedy například o tlakové či podtlakové nádoby, dálkovody pro plynná i kapalná média, skladovací nádrže, potrubní rozvody, apod. Zkoušku těsnosti lze provést různými metodami, př. heliová metoda, metoda změny tlaku, bublinková metoda, atd.

Princip metody

Netěsností se rozumí nedokonalost jakéhokoli pevného rozhraní – spoje, jež umožní za tlakového spádu průnik média – plynu, páry, kapaliny. Jedná se o vady, které jsou geometricky tak malé, že nejsou zjistitelné ani jinými nedestruktivními metodami. Při použití této NDT metody vycházíme z faktu, že nelze dosáhnout absolutní těsnosti, a proto je zkouška definována mírou objemu proniklého media za jednotku času. Rozlišujeme dva typy metod zkoušení těsnosti a to zkoušky integrální (určují velikost netěsnosti) a zkoušky lokalizační (určují místo, popřípadě odhad velikosti vady).